Někdy v roce 1997 napadlo Tomase, Zbýňu, Péťu a Salmu založit kapelu. Sehnali si nástroje a začali zkoušet hrát v garáži u Tomase Leningradský kovboje, Hudbu Praha,Visáče a Tři Ségry. Tomasův táta hrál celý život v kapele a jakmile,již zmiňovaná
skvadra začala zkoušet hrát , pan Reimont zrovna pracoval na zahrádce. Když uslyšel "ty libé zvuky, tu souhru, tu přesnou rytmiku" začal si rvát vlasy a málem ho to zabilo. No a tak byl název na světě. Asi po dvou letech odešel zpěvák a kytarysta Péťa Marek. Zhruba rok před jeho odchodem se vykašlal na vejšku Kapitán Jarouš. Přihlásil se na pracák a jelikož se chystal na další školu pracovat se nechystal. Půl roku prázdnin před sebou, ale co s nima? Ve skříni měl starou sovětskou tříčtvrteční akustickou nenaladitelnou kytaru na kterou již uměl asi čtyři akordy a tak se učil dál. V říjnu si koupil elektrickou korejskou nenaladitelnou kytaru, které se přezdívalo Tlumivka a nastoupil na pardubickou univerzitu, kam nastoupil i Zbýňa. Kapitán vzpomíná:" Seděl jsem ve třídě a on si vedle mě sednul. Byl sice divnej, ale když jste se podívali kolem sebe zjistili jste, že je to nejmenší zlo, který si k vám mohlo sednout" Když kapitán uměl kolem šestiakordů napadlo ho, že by mohl hrát v nějaký kapele. Čtrnáct dní na to mu Zbýňa oznámil, že "Vražda" potřebuje zpěváka a kytaristu. Kapitán vzpomíná: "Bylo to v květnu 1999, nic jsem neuměl, neměl jsem combo, drive ani kabely". Dva měsíce hráli ve čtyřech, pak jednoho červnového dne přišel do garáže (zkušebny) Havroš (ex-zasene) se svými saxofony a prohlásil, že by si chtěl zahrát. Zahrál si a jelikož má jako jediný hudební vzdělání, všem vynadal a v garáži zůstal do dneška. Od těch dob se začal formovat repertoár V.P.R.. O dva měsíce později 1.září 1999 se konal na písáku v Černý u Bohdanče první koncert.